Jdi na obsah Jdi na menu
 


S9OK

S9OK – Sao Tomé 2021

 

Svatý Tomáš je hlavním ostrovem „Demokratické republiky Svatý Tomáš a Princův ostrov“. Je oválného tvaru  (na délku 45km, na šířku 30km) a leží v Atlantském oceánu, téměř na rovníku, cca 300km od pobřeží Gabonu. Je poměrně hornatý, nejvyšší hora vyčnívá více jak 2.000 metrů nad hladinu moře. Na ostrově žije necelých 200 tisíc obyvatel a mluví se tam Portugalsky.

 

Poprvé jsme o expedici na Sao Tomé začali hovořit ještě před odletem na úspěšnou expedici na San Andrés (5K0K, 2019) a bylo dohodnuto, že se stane naší destinací pro rok 2020. Byli jsme si vědomi že její pozice v "most wanted" na Clublogu není vysoko, ale přesto jsme doufali, že o spojení s námi bude zájem. Ostatně ani HK0/A nebyla vysoko a zájem byl... Po shlédnutí všech možností ubytování, kterých jako obvykle nebylo moc na výběr, jsme zvolili QTH na severním cípu ostrova (LOC JJ30HJ), jedno z mála míst kde bylo možné ubytovat 8 operátorů a slibovalo i rozumné prostorové možnosti pro antény. QTH je otevřené přes oceán do NA, EU i AS, na SA je nepatrné převýšení. Na VK/ZL to ale bude složitější, tam je převýšení veliké. Nic naplat, ostrov je hornatý, a tak vždy některý směr bude zastíněn.

 

Bohužel do našich plánů - stejně jako dalším expedičním skupinám – vstoupil Covid a tak jsme v roce 2020 nejeli nikam, expedice se odložila na rok 2021. Zarezervované QTH se zrušilo s tím, že určitě přijedeme, ale až to pandemické podmínky dovolí. Koncese se značkou S9OK nám ale propadla, nic naplat, museli jsme po roce zaplatit novou. Vydání nové koncese se nečekaně komplikovalo a až po pěti měsících konečně přišlo potvrzení značky S9OK i na rok 2021.

 

V průběhu léta došlo k postupnému proočkování všech operátorů a tak všichni doufali, že to v roce 2021 už skutečně vyjde, přestože podzim bývá rizikovější než léto. 15.6.2021 jsme pak koupili  letenky (tentokrát z Prahy) a vše se soustředilo na zdárný průběh akce.  Byly rozděleny úkoly, naplánováno bylo postavit osm stanic, kde pět bude vybaveno 1KW koncovým stupněm. Na začátku září pak proběhla před-expediční schůzka, jako obvykle u Petra OK1FCJ v Řitce, kde byly doladěny poslední drobnosti a finálně zabaleny 4 vaky s anténami. Pátý vak ještě čekal na dokončení nových antén pro 6m a 15m z dílny OK2ZI  a proto jej dobalila „moravská sekce“ o pár dnů později. Dále byla kompletně vyzkoušena počítačová síť a nastaveny deníky. 

 

Sraz celého týmu ve složení Petr OK1BOA, Palo OK1CRM, Petr OK1FCJ, Pavel OK1GK, Ruda OK2ZA, Luděk OK2ZC, Karel OK2ZI a David OK6DJ byl v pátek 1.10. v 17 hodin na letišti v Ruzyni. Tomu předcházelo kompletní dvojnásobné otestování celého týmu, abychom na ostrov přiletěli s potvrzením mladším než 72 hodin, tak jak to tamní legislativa přikazovala. Odlet z Prahy do Lisabonu měl zpoždění, domluvené krátké setkání s CT1BOH se tak neuskutečnilo – škoda. V Lisabonu jsme přenocovali v letištním hotelu a v sobotu ráno jsme nasedli na další let na Sao Tomé s mezipřistáním v Ghaně. Cesta probíhala bez problémů a dle plánu. Na Sao Tomé jsme prošli celnicí, pasovou a zdravotní kontrolou a po kontrole našich podezřelých zavazadel (vezli jsme 500kg materiálu, které jsme nakonec nemuseli ani rozbalovat) jsme nasedli do domluvených automobilů a přejeli do cca 20km vzdáleného QTH, které se nacházelo ve vesnici Morro Peixe.  Příjezd byl už za hluboké tmy, a tak jsme se jen narychlo seznámili s Claudiem, což byl místní kuchař a jakýsi „provozní“ v Residencial Tamarindos, které se stalo naším domovem na následující dva týdny. Manažerka objektu nám pak ukázala zarezervovanou vysílací místnost, která byla fantastická. Velká pergola o rozměrech 7*12m, ze tří stran zděná a čtvrtou stěnu tvořila velká síť proti hmyzu.  Hned jsme se pustili do vybalování zavazadel. Bylo jasné, že antény dnes nepostavíme a ani neobhlídneme terén, ale připravit pracoviště na stolech můžeme. Na dvou pracovištích byly K3+JUMA, na dalších dvou IC-705+JUMA, na pátém pak SUNSDR2DX+JUMA a zbývající tři TS-480, které budou použity na 60m/6m a také na FT4/FT8.

 

Kromě vysílací místnosti máme pronajatý apartmánový domek, ve kterém jsou čtyři skromné malinké apartmánky, každý o jedné místnosti s úzkou manželskou postelí a koupelnou. Vše tam vypadalo přesně tak jako na fotkách a jak bylo manažerkou přislíbeno, tedy až na internet, který sice nějak fungoval, ale velmi pomalu a s velkými výpadky. Řešení bylo odloženo na později, unavení jsme se rozdělili po dvojicích, ulehli a okamžitě usnuli. 

 

Neděle začala snídaní doplněnou o mísu místního ovoce, následně jsme udělali rychlou prohlídku terénu a navrhli rozmístění antén. Stavba šla rychle od ruky, protože už to máme vše vyzkoušeno a nacvičeno z předchozích expedic. V poledne nás svolal Claudio na výbornou grilovanou rybu.V tu chvíli byla hotová 3ele na 6m, napůl hotové všechny 3 pětipásmové Spiderbeamy, smontováno osm zářičů na 30m+40m a jeden 40m už dokonce stál na svém místě na pahorku nad naším QTH. Multipásmový vertikál byl také kompletní, 80m vertikál byl sice hotový, ale ještě ležel na zemi, nicméně radiálová síť, která je u těchto antén časově nejnáročnější, byla hotová. Venku bylo jasné počasí, teplota kolem 30°C a vlhkost vzduchu kolem 90%, tak si každý dovede představit jak z nás tekl pot. Po obědě pokračovala stavba a večer už stály všechny Spiderbeamy, 80m vertikál i 2el. 40m na USA. V těsné blízkosti vysílací místnosti pak stál spuštěný stožár a na něm smontované tři 2el. yagi pro 17m, 15m a 12m. Byla už tma a vysunout stožár za tmy jsme neriskovali. Od odpoledne už byla také značka S9OK v éteru, tradičně aktivovaná Davidem OK6DJ. Celý večer jsme pak vysílali současně na pěti pásmech a postupně jsme zjišťovali kdy se kam které pásmo otevírá. V noci šla spát jen část z nás a u stanic jsme se postupně prostřídali. Pileupy byly nečekaně veliké, období bez expedic zaviněné Covidem se na natěšenosti radioamatérské komunity podepsalo, a my jsme tomu byli rádi. Bude co dělat....

 

V pondělí hned po rozbřesku jsme pokračovali na anténách – postavili jsme vertikál na 160m, vertikál na 60m, zvedli trojici 2el. yagin. Během toho se zbytek týmu střídal na všech pásmech a v logu přibylo téměř deset tisíc spojení, což je výborné, na to kolik času jsme strávili anténami. Také došlo několikrát k výpadkům proudu. Jak se později ukázalo, budou tyto výpadky na denním pořádku. Claudio se staral, abychom neměli hlad a připravil další výborné ryby k obědu a k večeři. V noci jsme zkusili 160m, na vertikál lze poslouchat jen v omezené míře, ale volali samé big-gun stanice a tak absence přijímacích antén v podstatě nevadila.V logu bylo prvních 197 spojení na 160m včetně pár stanic z USA.

 

Vysílali jsme celou noc, horní pásma fungovala až do půlnoci, do rána pak dolní pásma. Snažili jsme se, aby nás byl „plný éter“ a tak bylo v provozu vždy alespoň pět stanic. Operátoři spali na střídačku jen 3-4 hodiny, abychom uspokojili davy volajících. Přes den jsme šli po skupinách poprvé okusit místní moře, které bylo teplé, čisté a klidné. Procházeli jsme vesnicí, hned na první pohled bylo patrné, že S9 je zem velmi chudá a lidé žijí skromně, prakticky z ničeho. Odpoledne se pěkně otevřelo 10m, část týmu tak řádila na horních pásmech, zapnuli jsme také další stanici na 6m a zbývající část se vydala - vybavena mačetou, dlouhými nohavicemi a rukávy - tahat do džungle dva beverage, na JA a USA. Manažerka objektu domluvila zřízení optického internetu, což je na místní poměry věc nevídaná, které nikdo nevěřil. Odpoledne ale opravdu přijeli technici a začali to řešit. Klobouk dolů, takhle rychle by to nešlo ani u nás v OK....   V podvečer bylo v logu 20 tisíc spojení, byli jsme nadšení z toho, jak spojení přibývají a se zájmem jsme pozorovali jak naši kamarádi v OK a OM postupně „fajfkují“ políčka na Clublogu. Jediné pásmo, které zatím nemělo žádnou fajfku bylo 6m, ale věřili jsme, že i to přijde.

 

Noční směna byla na spodních pásmech pilná, denní směna přišla vždy ještě před rozbřeskem. Na 40m chodili VK a ZL dlouhou cestou, dávali jsme jim maximum prostoru, pro ně bude spojení obzvlášť obtížné. Hned po rozbřesku naopak fungovala horní pásma do JA (10m,12m a 15m), tak jsme opět využívali tato otevření na maximum a EU jsme dali prostor až tehdy, když v Japonsku zapadlo slunce. Celý den bylo zataženo, chtěli jsme toho využít a tak se část týmu věnovala venkovním činnostem, podařilo se natáhnout údolím další beverage na EU a postavili jsme 2el. vertikální systém na 30m směrovaný na JA. Odpoledne bohužel odešla jedna TS-480, používaná na 60m a 6m, nezbylo než si jednu půjčit ze sestavy pro FT8 a omezit tak provoz na tomto módu. Obdrželi jsme také několik zpráv od Japonských kolegů, abychom lehce upravili náš bandplán kvůli kolizním kmitočtům na 80m. Také jsme zaznamenali posmutnělé zprávy z VK/ZL, že do jejich oblasti máme velmi málo spojení. Byli jsme si toho vědomi, ale poloha našeho QTH byla prostě pro tento směr nepříznivá, při SP otevřeních nás přes hornatý terén nikdo nevolal a proto prakticky všechna spojení byla via LP. Zřídili jsme dokonce na Facebooku chat ve kterém bylo několik předních DX-manů z VK/ZL kteří nám poskytovali informace o tom kdy tam náš signál prochází a kdy má smysl pileupy zastavit a věnovat se jen této oblasti. Tato pomoc se ukázala jako velmi užitečná a pomohla zvýšit počet stanic z Oceánie v logu.

 

V našem týmu jsou dva „čistokrevní“ SSB operátoři, Petr OK1BOA a Ruda OK2ZA. Přestože se snažili co to šlo, konkurovat šestici CW operátorů nemohli. Zaznamenali jsme první hlasy, že SSB spojeních je v porovnání s ostatními módy málo, proto jsme se rozhodli, že ve čtvrtek uděláme „SSB den“ a budeme se tomuto módu věnovat ve více lidech. Od oběda celé odpoledne, večer i noc, až do brzkých ranních hodin jelo trvale 5 stanic jen SSB. Spojení do deníku pěkně přiskakovala, pileupy byly ale kouskovány výpadky proudu. Takhle to dál nepůjde – věděli jsme, že v QTH mají záložní generátor, než jej použijeme tak jsme zkusili domluvit s Claudiem, že se jim na místní rozvody elektřiny podíváme. Přívod se zdál být silný, na fasádách byl bezpočet klimatizací, a naše spotřeba v porovnání s nimi (byly vypnuté) musí být nižší. Koaxiální svody od některých antén pěkně „tlučou“, je jasné že se zeměmi tu nebude vše v pořádku. V podvečer, když trochu opadla teplota tak jsme ještě opatřili EU beverage radiálami, na které včera už nezbyl čas. Také jsme postavili další anténu – 2el. vertikální systém na 30m směrovaný na USA. Večer padla meta 40 tisíc spojení.  Dnes jsme zalogovali - zejména díky svižnému SSB provozu – více jak 10 tisíc spojení během jediného dne.  

 

V noci většina unavených operátorů ulehla, jelo hlavně 160m a k tomu na střídačku 80m, 60m a 40m. Opět došlo k několika výpadkům elektřiny, Claudia jsme museli budit, aby nám šel jističe nahodit, rozvodná skříň byla v kuchyni a do ní jsme neměli přístup.  Nicméně se na 160m dařilo, beverage poslouchaly dobře a i díky zkušenosti našich low-band operátorů přibylo v logu dalších 400 spojení. Ráno ale opět vypadl proud. Už nám došla trpělivost, trvali jsme na nahození generátoru a na něj jsme pak vysílali celý pátek  a celou noc na sobotu. Přes den jsme také řešili problémy s Clublogem, který nám dubloval některá FT8 spojení. Vinou bylo chybné nastavení programu MSHV a odlišný způsob zpracování importovaných spojení na Clublogu ze souboru ADIF z MSHV a ze spojení z Livestreamu. Problém se ale podařilo vyřešit, i když to znamenalo smazání kompletního logu na Clublogu a jeho nahrátí po částech znovu. Přes den jsme pak střídali horní pásma, CW provoz byl svižný a z ohlasů, které jsme dostávali prostřednictvím FB, emailů a DX Clusteru vnímala amatérská obec náš provoz velmi kladně, což nás samozřejmě těšilo. Dnes se také poprvé otevřelo 6m pásmo a udělali jsme i na tomto pásmu několik spojení.

 

Sobotní noc jsme vysílali celou na generátor. Byl hodně hlučný, ale my prostě elektřinu potřebujeme. Jeho provoz nám celou akci zase trochu prodraží. Dnes to bylo sedm dnů co jsme na ostrově, jedna stanice je proto vyčleněna a bude v provozu hlavně na RTTY. O tento mód už není v dnešní době takový zájem, FT8 a FT4 jej „válcují“. Po obědě padla další meta – 50 tisíc spojení. Dostáváme hodně pochvalných zpráv přes FB, zejména stanice z JA kvitují, že se jim každý večer trpělivě věnujeme na spodních pásmech a každé ráno při rozbřesku zase na horních. Pileupy pocitově vůbec neuvadaly, je jasné že jsme se spletli, když jsme se domnívali, že o zem na 160. místě v žebříčku „most wanted“ nebude zájem. Odpoledne nám odešlo další rádio – nové IC-705 nefunguje výstup na klíčování koncového stupně, můžeme jí použít ale pouze na SSB, kde se PTT rádia i PA ovládá současně jednou šlapkou. Je to komplikace, ale řešitelná rošádou pracovišť. Opět se otevřelo 6m a v logu jsou další stanice, i když opět pouze z jižní EU. V podvečer nastal okamžik, kdy jsme přesně v polovině naší expedice. V tu chvíli bylo v deníku 54 tisíc spojení. Všem nám je jasné, že dosavadní CDXP „rekord“ z HK0/A bude překonán a ty odvážnější začali snít o metě 100 tisíc spojení. Víme, že balení antén proběhne podstatně rychleji než stavba, a to co jsme dva dny stavěli že bude za čtyři hodiny dole. Když všechno klapne, možná by to opravdu mohlo vyjít....

 

Neděle nás trochu zklamala. Čekali jsme, že díky víkendu budou pásma plná stanic, ale to se nestalo, po „slabší“ sobotě přišla i slabší neděle. Přitom se zdálo, že podmínky šíření nejsou špatné, ale stanic volalo méně. Pravděpodobně to bylo proto, že v Africe vyjely další dvě expedice, 3DA0RU a J5T/J5HKT. Pileupy se tak přirozeně rozložily mezi tři expedice. Využili jsme to k odstavení stanic a odpojení přívodu elektřiny a důkladné revizi rozvodů v celém objektu. Nalezli jsme několik „bot“, které jsme opravili a doufali jsme, že to naše problémy vyřeší. Částečně ano, ale ne zcela. Elektrická síť na Sao Tomé není ve špičkové kondici a k výpadkům docházelo i dál, i když častěji se jednalo o výpadky většího charakteru, v celé vesnici. Večer jsme pak vyjeli na 60m SSB, tento mód na tomto pásmu nebyl na S9 doposud nikdy aktivován. 

 

Pondělí byl pro nás výjimečným dnem, který zakončil naše snažení i v nerádioamatérské oblasti, a to konkrétně obdarování dárky místní školu a školku. Vše začalo několik týdnů před expedicí, kdy nás oslovil Zorro JH1AJT, patron nadace FGC (Foundation for Global Children). Dohodli jsme se, že poskytne finanční obnos, který použijeme na nákup potřebných věcí pro místní školy. Po našem příjezdu na ostrov jsme záležitost vysvětlili manažerce, ta nám následně zařídila nejen přesné seznamy toho co by školy mohly potřebovat, ale také kolik budou stát a kde můžeme vše koupit. V pondělí dva zástupci týmu vyrazili na velké nákupy a v doprovodu manažerky započal 5ti hodinový nákupní maratón. Po návratu na hotel jsme rozdělili dárečky podle místa určení. Jedna část směřovala pro místní základní školu a druhá pro mateřskou školku. A nejednalo se o počítače či jinou výpočetní techniku, ale o talíře, příbory, žárovky, míče, papíry, hrnec, naběračky a nakonec i TV s anténou a jeden velký mrazák. Návštěva obou zařízení byla nejen pro nás neskutečný zážitek. Mohli jsme vidět radost a štěstí na tvářích mnoha obdarovaných dětí. Jsme moc rádi, že se i tento cíl naší radioamatérské mise zadařil. Ještě jednou moc děkujeme Zorro JH1AJT a nadaci FGC.

Později odpoledne se celý tým zase sešel na QTH a pokračovalv provozu obvyklým způsobem. Každý si našel tu oblast či pásmo, která mu vyhovovala a tak byl program střídání na stanicích víceméně přirozený. Večer padla další meta – 70 tisíc spojení. To nás velmi povzbudilo, navíc byly mimořádně dobré podmínky, kdy ještě o půlnoci hrála všechna horní pásma, vč. 10m. Využili jsme toho na maximum, na 15m jeli kontinuálně dvě stanice CW i SSB po mnoho hodin. Když se pásma zavírala, aktivovali jsme mód FT4. Skvělé bylo, že i na dolních pásmech to šlo dobře a jak na 80m tak na 160m se podařilo večer udělat větší množství JA stanic.

 

Ráno, když skončil provoz na dolních pásmech a rozednilo se, došlo opět k několika výpadkům proudu. Byli jsme z toho hodně otráveni, navíc při každém výpadku jsme se strachovali o PA stupně, aby některý neodešel. V paměti jsme měli situaci na HK0/A, kde díky výpadkům a podpětí v síti odešlo několik PA. Naštěstí tady se nic podobného nestalo, jeden PA sice vykazoval nějaké problémy u reflektometrické ochrany, ale byl po drobné úpravě použitelný (ovšem bez této ochrany…). Zbývající čtyři PA fungovaly bez problémů. Podmínky šíření byly tento den podprůměrné jak přes den, tak v noci, spojení do logu ale nějak přiskakovaly. I přes špatné podmínky se znovu krátce otevřelo i 6m, tentokrát i do střední EU a podařilo se udělat i jedno jediné spojení do naší domoviny s Ivanem OK1PI. Dočetli jsme se na internetu o velké erupci na slunci. Jímala nás hrůza, v logu bylo téměř 80 tisíc spojení a před námi ještě skoro tři dny provozu. Meta 100 tisíc byla už opravdu hodně blízko, pokud by nám to „zazdily“ zhoršené podmínky šíření bylo by to k vzteku...  Na náladě nám nepřidala ani strava, přestože Claudio byl opravdu skvělý kuchař, tak každý den byly k obědu i večeři buď ryby, anebo občas kuře. Je nám jasné, že nic jiného na ostrově asi k sehnání nebylo (i přesto, že tu volně pobíhali kozy a prasata), ale přeci jen deset dnů identické stravy už nás prostě nebavilo. A aby toho nebylo málo - odešlo další rádio – jedna z K3 přestala dávat výkon, bylo nutné ji odstavit a vyřadit z provozu.  

 

Ve středu celý den silně pršelo, opravdu intenzivně, po zahradě tekly potoky vody. Sledovali jsme A a K indexy, A byl 45, což nevěstilo nic dobrého. Podmínky byly opravdu špatné, pravidelně jsme zkoušeli CW a SSB, ale nešlo to, po mnoha prázdných CQ jsme vždy pustili FT8 nebo FT4. K polednímu ale přišel zvrat, přestože venku to nebylo poznat a déšť byl stále intenzivní, tak podmínky šíření se dramaticky zlepšily.  Obsadili jsme všechna horní pásma, některá se dvěmi stanicemi, EU i NA chodilo v obrovských silách, pět stanic jelo SSB a dvě FT8, rate se vyhoupl na 30QSO/minutu a 900QSO za hodinu. Byli jsme nadšeni, nálada se rychle vylepšila a opět jsme začali snít o 100k. S ratem 900QSO za hodinu by to bylo snadné... Horní pásma zvadla po půlnoci, dolní pásma šla slušně. 80m vertikál jsme přeladili z CW do SSB segmentu a poprvé jsme aktivovali i SSB na tomto pásmu. Zájem byl obrovský. Operátoři na low bandech měli opravdu těžkou práci, vrchol nejvyšší hory ostrova byl trvale den co den v mracích a několikrát denně se kolem hory točily bouřky. Poslech v praskání byl velmi únavný. Bohužel ani kázeň volajících k tomu nepřispěla. Přestože jsme velmi často volali směrové výzvy, tak volající to nerespektovali. A týká se to i OK/OM stanic, které s vědomím, že volají své kamarády a v euforii že by mohly mít „protekci“ často narušovaly pileupy slabých stanic ze vzdálených lokalit. Je to mimořádně obtěžující a vysilující. Přemýšlíme, že zapracujeme na osvětě – ale jak? 

 

K únavě operátorů ale nepřispívala jen provozní nekázeň a minimum spánku (spali jsme obvykle 3-4 hodiny denně), ale i „fyzické opotřebení“ našich těl. Ve vysílací místnosti byly velké dřevěné židle, po deseti dnech soustavného sezení nás už bolelo doslova všechno a nevěděli jsme jak si ke stanici sednout. Někteří CW operátoři to řešili tak, že vysílali chvilku i ve stoje. Bylo to velmi nepohodlné a nekomfortní, ale vydržet se to dalo. Otlačené uši od sluchátek jsou na expedici samozřejmostí, a když se k tomu připočítají oteklé nohy od kolen dolů, má to do tělesné pohody opravdu hodně daleko. Byl to ale poslední den plného provozu, nezbylo než zatnout zuby a vydržet. SSB operátoři už začali mít problémy s hlasem, ale dávali do toho prostě všechno. Ta šestimístná meta byla na dosah, už jsme jí cítili. Je ale potřeba si uvědomit a my musíme přiznat, že banda osmi chlapů, která v dobré kondici a plné síle vyrazila na 14ti denní „dovolenou“, se pak vrátila domů jako naprosté trosky... I nějaké to zranění si pár z nás odneslo: OK2ZI píchl ježek do nohy, OK2ZC kousla stonožka do nohy při noční směně když mu vlezla do boty, OK1GK si propíchl chodilo přistavbě 160m vertikálu). Odměnou však byla vždy otevření pásem, kdy procházely silné signály a dařilo se „kočírovat“ pileupy tak jak operátor „dirigoval“. Tomu napomohlo i to, že všechny naše antény fungovaly celou dobu dobře a bezchybně a i my generovali slušné a silné signály. Na všech módech už jsme měli hodně spojení a tak jsme dnes aktivovali ještě ten poslední – PSK. 

 

S pátkem přišel pozvolný konec naší expedice. Ráno se ale zázrak stal skutečností – 100.000 spojení bylo v logu! Otevřeli jsme láhev Ginu a úspěch jsme zapili. Po snídani, která byla dobrá – ale stejná jako všechny ty ostatní – nás čekala cesta do nemocnice na Covid testy. Celá výprava do hlavního města zabrala asi tři hodiny, po tu dobu nebyla značka S9OK v éteru. Po návratu jsme se hned pustili znovu do vysílání. Jak se říká – s jídlem roste chuť – museli jsme vymyslet další metu – a vymysleli jsme 105.652 spojení. Pokud bychom na toto číslo dosáhli, dostali bychom se do první dvacítky nejúspěšnějších expedic všech dob dle listu, jež spravuje GDXF. Odpoledne jsme ale museli chtě nechtě začít dle připraveného harmonogramu balit některé antény. Sundali jsme jednoho Spiderbeama spolu s 6m yagi a ze všech vertikálních dvojčat na 30m a 40m jsme udělali jen single vertikály. Odjezd z QTH byl naplánován na sobotu 16:30 hodin a do té doby musí být vše perfektně zabalené.  K večeři jsme dostali rybu – zase výbornou, ale zase rybu... Po večeři jsme se naplno věnovali spodním pásmům, abychom z poslední noci vytěžili maximum. Kdo nás neudělá teď, další příležitost na low bandech už mít nebude. Ráno půjdou antény dolů.... Zrovna v tuto poslední noc byly - poprvé za celou dobu expedice - super podmínky na 160m. Začalo to otevřením na JA, kde se se rázem objevilo na CW kolem stovky nových JA stanic. Bohužel vzhledem k jejich neukázněnosti a problematickému příjmu v podmínkách rovníkového QRN se jich podařilo udělat jen 36. Následovaly Evropské stanice ve velké síle a nad ránem pak řada stanic ze Severní Ameriky včetně několika W6/W7. Za tuto poslední noc se na 160m udělalo 277 CW spojení z celkových  2.167 spojení. Na FT8 tuto noc vůbec nepřišla řada… Jak jsme byli rádi, že jsme se rozhodli antény na160m  ponechat ještě i na poslední noc. 

 

V sobotu ráno jsme měli hned začít balit, ale prostě nám to nedalo. Ranní směna opět za úsvitu zasedla tak jako každý den na CW na 10m, 12m a 15m a dělali jsme spojení s každým kdo zavolal, s lehkou preferencí na JA. Pileupy už nebyly takové, ale přesto volalo hodně stanic, kdybychom tam zůstali další týden, bylo by stále co dělat. Po snídani jsme se rozdělili do skupin a začali balit, u rádia zůstala jen obsluha FT4 a FT8 stanic.  Definitivní QRT přišlo v 13:44, v logu je senzačních 107.505 spojení. V toto číslo před odletem nedoufal nikdo a ani jsme nevěřili, že bychom se k hranici 100k přiblížili. Balení antén šlo podle plánu, bez větších problémů, přeci jen jsme již sehraný tým. A tak s cca hodinovým předstihem bylo vše zabalené, zvážené a zafóliované. Šli jsme naposledy do moře, kde jsme byli jen krátce a po návratu očekávali příjezd taxíků. Cesta na letiště proběhla bez problémů, při odbavení byly drobné komplikace, ale nic zásadního, co by tak zkušené harcovníky, navíc v dobré náladě, mohlo rozhodit. Před nástupem do letadla jsme vtipkovali, že by nám k občerstvení na palubě mohli nabídnout rybu nebo kuře, kterých jsme měli už plné zuby. Co myslíte, že bylo? Chudák letuška pravděpodobně doteď nechápe, jak mohla tak neškodná věta „chicken or fish“ vyvolat tak obrovskou vlnu smíchu u všech 8 cestujících v takových divných žlutých tričkách...

 

Celkový počet spojení je tedy 107.505 a je to hodně vysoká laťka. Přemýšlíme o další destinaci kam bychom jeli, ale ať už to bude kamkoliv, překonat tuto metu nebude vůbec jednoduché. V současnosti nás výsledek řadí na 20. místo v oficiálním žebříčku Megaexpedic ( https://gdxf.de/megadxpeditions/honorroll.php ), což je - při osmi lidech a skromném rozpočtu se kterým disponujeme – mimořádný úspěch. Po ukončení expedice jsme přijali spoustu gratulací a pochval na náš provoz, a také na to, jak jsme operativně měnili pásma dle otevření a využívali DX okna do obtížných směrů. Byli jsme aktivní CW, SSB, RTTY, PSK, FT4 a FT8, velkému množství stanic jsme dali pásmový bod a pro mnoho byli i úplně novou zemí. Je to pro nás povzbuzení do další práce. Bude-li nám světová zdravotní situace nakloněna, můžete se těšit za rok na další „karneval“. 

 

QSL lístky jsou již ve výrobě, žádosti zpracuje tradičně David OK6DJ. Všechny OQRS direct žádosti byly pár dnů po návratu do vlasti potvrzeny na LOTW. 

 

Chtěli bychom poděkovat všem stanicím, které s námi navázali spojení. Také děkujeme sponzorům, jak z řad spolků (SEISA, DX-news, Northern California DX Foundation, Northern Illinois DX Association, Far East DX Ploiters, Mediterraneo DX Club, CDXC, Clipperton DX Club, European DX Foundation, Southeastern DX Club, Lone Star DX Association, MASTRANT, GM DX Group, OH DX Foundation, Danish DX Group, Greater Milwaukee DX Association), tak z řad jednotlivců, zejména pak W8TOP, K9YC, JA1BK, JA4DND, JH1RFR, JJ3PRT, AC8L, OK1MY, OK5MM, OK1FPG, OK1VK, OK1VJ, RD4A, JA8UIV, W9EWZ, LA5IIA, HB9BAS, OM2RA, RM2D, LB5GI, LA7THA, K6VOX, EA3HSO, HI3SD, KI8JP, W0SZ, K7TM, DM2HK, DD2CW, OK2BTJ, W0CP, OK1MP, OK1DCS, OK1CSS, OK1PA, PY5EG, N7WS. 

 

Detailní statistiky viz  https://clublog.org/charts/?c=S9OK#r

 

RIG: 

2xK3, 2xIC-705, 1xSUN-SDR2 DX , 3x TS-480.

 

Antény: 

160m vertikál s kapacitním kloboukem + 10x čtvrtvlnné radiály  

80m vertikál + 10x čtvrtvlnné radiály

60m vertikál + 10x čtvrtvlnné radiály

40m 2el. vertikální fázovaný systém + 2x10 čtvrtvlnných radiál

30m 2x2el. vertikální fázovaný systém + 2x2x10 čtvrtvlnných radiál

40m – 15m multiband vertikál 

20m – 10m 3x 5-band Spiderbeam

17m – 2el. Yagi

15m – 2el. Yagi

12m – 2el. Yagi

6m - 3el. Yagi

 

RX antény:

4x beverage á 150m (NA, JA, EU, VK+ZL) 

 

Sepsal tým S9OK