V lednu David OK6DJ informoval celý CDXP, že Kosovo bude uznáno jako samostatná země DXCC, že by nebylo na škodu podniknou menší expedici. Plánování celé akce začalo žádostí o licenci, podrobným zkoumáním mapy a hledáním vhodného místa, odkud by se dalo vysílat. Licenci jsme dostali za měsíc s krásnou značkou Z66D. Nevěděli jsme, do čeho jdeme, měli jsme jen pár informací z již probíhajícího expedičního provozu pod vedením OH2BH pod značkou Z60A a od Pala OK1CRM, který pod značkou YU8/OK1CRM vysílal z Kosova v rámci svého působení v misi KFOR. Bohužel mapy na internetu jsou staré, z let 2003-2005 a tak nikdo z nás nevěděl, jako to tam bude vypadat. Do města jsme jít nechtěli, hrozilo místní rušení, nevěděli jsme, jak vypadají místní elektrické rozvodné sítě a tak jsme nakonec při hledání narazili na horský hotel-restaurant Dodona u obce Bajgora v nadmořské výšce 1260 m, na půl cestě mezi Podujevem a Kosovskou Mitrovicí. Jediný kontakt byl přes facebookové stránky, kde se David OK6DJ zaregistroval a požádal o základní informace. Bohužel odpovědi se nedočkal a tak Palo OK1CRM, znající základy srbského jazyka, volal na telefonní číslo, uvedené na FB stránkách jako kontakt na hotel. Bohužel ani po třech telefonátech a urgencích jsme se žádných podrobných informací nedočkali, ač nám je slibovali. A tak David kontaktoval Evu HB9FPM a požádal ji o pomoc při zprostředkování komunikace, což se nakonec povedlo a vše se předběžně dohodlo k naší spokojenosti. Mezitím probíhaly přípravy antén, TX, PA, NTB a dalšího nezbytného materiálu.
Těsně před expedicí z plánované skupiny operátorů vypadává Pavel OK1GK, kterého neuvolnil zaměstnavatel a Petr OK1FCJ kvůli rodinným důvodům. Nakonec je team složen následovně: David OK6DJ, Palo OK1CRM, Petr OK1BOA, Ruda OK2ZA, Karel OK2ZI a Luděk OK2ZC.
12. 4. 2018 vyráží Palo 1CRM z Domažlic v 10:00 hodin ráno do Dolní Kamenice u Holýšova, kde nakládá Davida 6DJ a jeho věci a společně vyrážejí do Prahy k Petrovi 1FCJ kde nakládají zbytek materiálu. Plně naloženi vyráží ve 14:00 hod. k Rudovi 2ZA do Sudic, kde máme společný sraz. Petr 1BOA vyrazil k Rudovi taky před polednem. Jede dodávkou, kde bude naložena podstatná část veškerého vybavení a že toho bylo požehnaně. Na tuto expedici se braly koaxy větší a těžší než při letecké dopravě, když se to dodatečně spočítalo, tak včetně těžkých radií a konců toho bylo cca 1, 5t materiálu. Po příjezdu k Rudovi nás čeká společné uvítání v podobě příjemného prostředí a připraveného pohoštění Rudovy XYL Janičky v podobě sekané, rolády, nezbytné kávy apod. Krátce po nás přijíždí Karel 2ZI s Luďkem 2ZC a přidávají se k nám. Team je pohromadě. Naposledy probíráme taktiku společné jízdy, pořídíme nezbytné společné foto před odjezdem a v 18:00 hodin vyrážíme na trasu dlouhou 1250 km směr Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Kosovo. Cesta probíhala bez problémů, v severní části Maďarska narážíme na dešťové přeháňky, ale jinak je cesta klidná a bez většího provozu. Zastavujeme jenom na nezbytné tankování a občerstvení a pokračujeme dál v cestě. Průjezdy hraničními přechody jsou bez zdržení. V osm ráno přijíždíme k Srbsko-Kosovské hranici na přechod Merdare. Po zaplacení nezbytného pojištění aut (15 Eur osobní vůz, ale 138 Eur dodávka na 15 dní!!!) vjíždíme do Kosova. První zastávka je Podujevo, kde nakupujeme místní SIM karty s daty. Podle mapy existuje silnice z Podujeva na Kos. Mitrovici přes hřebeny hor, ale zdá se nám, že je pouze polní a nemusí být bezpečná, tak z Podujeva vyrážíme směr Priština. 10 km před městem odbočíme na Kos. Mitrovici. Projíždíme menšími či většími vesničkami nebo městy a nestačíme se divit. Stavební a bytová výstavba v plném proudu, domy opravené, žádné ruiny a zříceniny, kolem domů zahrádky, ploty, ovocné sady, chvílemi jedeme i po dálnici. Obchodů a obchůdků s čímkoli je na každém kroku dostatek, jako kdyby tady ani válka nebyla. Všude se platí eurem. Samozřejmě se najdou i místa, kde to líbivě nevypadá, různé skládky odpadu, všudepřítomný prach, smečky psů a hlavně ohromná doprava. Dá se říci, že většinu cesty po Kosovu jedeme krokem rychlostí do 60 km/h. v dlouhé koloně aut různých značek.
K hotelu jsme dorazili v pátek v 11:00 hodin. Přivítal nás personál hotelu a za malou chvíli přijel i majitel. Proběhla prohlídka hotelu, restaurace a pokojů, domluvili jsme předběžnou cenu, zavedli nás do konferenční místnosti, která nám maximálně vyhovovala a ze které jsme celou dobu vysílali. Ač znaveni a nevyspalí, udělali jsme okamžitě rekognoskaci terénu a rozhodli se, kam kterou anténu postavíme. V odpoledních hodinách je hotový vertikál na 30m a 80m, 2el. Ultrabeam a připraven 2x Spiderbeam. Stavbu 4square na 40m a vertikálu na 160m jsme nechali až na sobotu. Hned po postavení UB Ruda zapíná rádio a poslouchá pásma od 20m výše. Všude rušení 59+. Ohromné zklamání z místních podmínek je vidět na celém týmu. Čekali jsme, že na venkově v horách bude radiové spektrum čisté. Prozatím konstatujeme, že rušení pravděpodobně způsobuje vedení 22kV ve vesnici a že to budeme řešit až zítra. První QSO pod značkou Z66D logujeme 13. 4. v 17:37 UTC na 30m a rozběhne se obrovský pile-up. Zároveň vysíláme na 80m, kde je to obdobné a QSO do deníku rychle přibývají i přes značné rušení zejména na 30m. Luděk s Karlem jdou spát poslední v cca 20:00 UTC. Ráno v sobotu 14. 4. jsou pásma 30m i 20m naprosto čistá. Ještě před snídaní rozjíždíme krátký provoz. Pileup je obrovský, ale dají se číst i slabé stanice. Najednou je zde opět rušení v síle 59+. Končíme provoz a jdeme snídat. V dopoledních hodinách stavíme na stožáry již připravené a smontované dva Spiderbeamy. Jeden bohužel vykazuje špatné PSV, tak musí zase dolů, měníme koaxiální kabel, znovu nahoru, pořád špatně. Znovu dolů, podrobná kontrola zapojení elementů, balunu, ale vše je v pořádku. Znovu nahoru, pořád špatné PSV. Pak nás napadlo očistit kontakty (pájecí očka) u elementů, které jsou připojené k balunu. A najednou vše funguje. Tento SB jsme používali v 5T, bohužel sůl a vlhko se za celou tu dobu po příjezdu podepsalo na oxidaci kontaktů, které se staly nevodivé. Oba dva SB po obědě stojí. Mezitím padlo rozhodnutí, že 4square na 40m stavět nebudeme, a že postavíme jenom jeden vertikál hlavně z důvodu toho, že nás na balení věcí bude málo. Karel 2ZI a Luděk 2ZC musejí ve středu 18. 4. ráno odjet domů z důvodu pracovních povinností a nemuselo by se stihnout čas všechno sbalit. Rychle postavíme ještě vertikál na 160m a děláme beverage na USA a JA. Chvílí to taky trvá, protože PSV na vertikálu není optimální. Nakonec se vše povede a antény na všechna pásma máme hotové. Postupně se střídáme u TX, měníme různě pásma podle toho, jaké kde jsou podmínky. Luděk 2ZC a David 6DJ se taky věnují Digi provozům.
David 6DJ kromě jiného vysílá FT8. V sobotu večer se najednou na pásmech opět zvedne QRM a to tak, že se nedají číst stanice, které nás volají. Konečně tedy zjišťujeme, kde je problém. Nacházíme ho v místní kuchyni, kde je LED osvětlení a dvě LED žárovky problikávají. Požádáme personál, jestli by světla nevypnuli. Paráda, QRM zmizelo. Od té doby, pokud to nebylo nutné, osvětlení nezapínali, vycházeli nám vstříc. Požádali jsme majitele, aby koupil nové, že jim je klidně vyměníme, ale ani po třech urgencích nic nekoupili a raději to vypínali. Problém byl pouze večer, když byla doba večeře a potřebovali si již rozsvítit na její přípravu. Tak jsme prostě po domluvě vypnuli zařízení a šli večeřet. Po večeři personál umyl nádobí, zamkl hotel a nechal nás tam samotné a bez rušení až do rána.
V pondělních odpoledních hodinách nás navštívil Driton, Z61DX se svoji manželkou. Přerušujeme vysílaní a v restauraci společně probíráme vše, co nás ohledně radioamatérského provozu v Kosovu zajímá, včetně našeho povídání o vysílání. Vše končí prohlídkou našeho vysílací místnosti v hotelu a společným fotem.
V úterý jede část teamu do Prištiny na setkání s Donjeta Z63DBB, která má na starosti vydávání licencí. Při společné konverzaci zjišťujeme, že v Kosovu je vydaných asi 60 licencí místním lidem, ale bohužel moc aktivních jich není, kolektivní stanice Z60A je součástí místní univerzity apod. Následuje prohlídka města. Nestačíme se divit, jak je ve městě krásně. Hostitelka nás provede kolem místní univerzity, zavede nás do národní knihovny, která sídlí v budově z roku 1917 a má zajímavou architekturu, procházíme hlavním náměstím a dlážděnou hlavní ulici přicházíme až k budově místního parlamentu. Mezitím míjíme různá ministerstva, sochy slavných osobností, nakupujeme místní suvenýry. Ke všem pamětihodnostem a budovám dostáváme podrobný komentář. Loučíme se a vracíme se zpět do hotelu, kde usedáme k TX a pokračujeme ve vysílání.
Ve středu ráno náš team opouštějí Karel 2ZI a Luděk 2ZC. Průběžně nám posílali zprávy z cesty, v pořádku dojeli bez většího zdržení domů. Ve vysílání pokračujeme ve čtyřech. Metu, kterou jsme si stanovili a to 30 tis. QSO asi nedosáhneme, ale snažíme se být aktivní na pásmech, co to jen jde. Pásma různě střídáme, SSB provozu se věnují hlavně Petr 1BOA a Ruda 2ZA, David 6DJ střídá všechny druhy provozu, Palo 1CRM jede výhradně CW, ale menší mírou se taky zapojuje do SSB provozu. Snažíme se využívat otevření oken v pásmu 160m a 80m na USA a JA. Na pásmech taky dáváme prostor českým a slovenským stanicím. Občas se povede trefit otevření vyšších bandů (10-12 a 15m), ale zde jsou podmínky mizerné. Náš provoz velkou mírou omezila silná sluneční erupce a následná sluneční bouře, která v době naši expedice silně udeřila na naši planetu a mohla podle NOAA a NASA způsobit výkyvy elektrické sítě a mít také dopad na satelity. Vytvořila se Aurora (polární záře). Na KV pásmech se to samozřejmě projevilo a to tím, že signály už nebyly tak silné, jako obvykle a při přijmu vznikalo velké QSB. Od té doby bylo běžné, že nás některé stanice zavolaly ve velké síle a po předání nezbytného reportu jsme je už neslyšeli. Nebylo to jednoduché. Tyto podmínky trvaly až do konce expedice.
Bohužel pro náš team v sobotu nad ránem přichází komplikace. Palo 1CRM oznamuje, že jeho manželka má vážné zdravotní komplikace a musí jet co nejdříve domů. Rozhodujeme se, co a jak dál. Palo si jde lehnout po noční směně, aby si trošku před cestou odpočinul a zbytek teamu se pouští do balení 2x SB, vertikálů na 30m, 80m a 160m, Beverage, koax. kabelů apod. Postavené zůstávají jenom vertikál na 40m a 2el UB. U TRX zůstávají Petr 1BOA a Ruda 2ZA. David a Palo odjíždí a průběžně posílají informace z cesty. Vše probíhalo bez problémů, až na hranice Srbska s Maďarskem, kde stojí dvě hodiny v koloně aut v mezicelním prostoru a nakonec na maďarské straně celnice musí vyložit komplet celé auto k celní prohlídce. Vše proběhlo bez problémů a vyrážejí směr CZ. Odpočívají 2 hodiny u Budapešti a hodinu u Devítí křížů. Cesta je náročná z důvodů únavy z expedice, ale domů přijíždějí v pořádku. Zbytek expedice Petr 1BOA a Ruda 2ZA pokračují ve vysílání. Říkají si, že kýžených 30 000 QSO už opravdu nedají a jsou oba dost unavení. Je sobota, 18:00 místního času. Kluci sedají k TX, Ruda 2ZA na 20m pro NA Petr 1BOA na 40m. Pileup je stále velký, ale musí rozumě skončit, přeci jen je čeká v neděli sbalit zbývající antény a hlavně 1560 km dlouhá cesta s plně naloženou dodávkou a s většinou materiálu. Poslední QSO dělá Petr 1BOA těsně před půlnocí a v logu je 26200 QSO. Po půlnoci jdou spát, budíček je v 8:00 ráno, chtějí do 12:00 vyrazit na cestu . Petr 1BOA prosí ještě o hodinku spánku a je jasné, že bude svoji dodávku řídit zcela sám. Bylo tomu tak i cestou do Kosova. Ruda 2ZA si jde uvařit kafe a balit antény, což mu celkem jde, 10:30 hodin budí Petra, že je čas na pozdní snídani a že je vše v dodávce. Po snídani nakládají poslední věci, co ležely vedle auta dovnitř dodávky, a procházejí všechny místa, kde jsme byli, jestli jsme něco nezapomněli, To jim trvá ještě 2 hodiny. Oběd mají ve 13:00 a pak vyrážejí směr domov. Po nastartováni a ujetí cca 5 km jim zcela nový Ford Transit zahrál melodii a na palubním displeji se objevila hláška AdBlue, systém chyba, nenastartujete za 800 km. No super, takže si říkají, zůstaneme stát někde mezi Budapeští a Bratislavou. Dělají si z toho srandu a cestou v Srbsku v naději, že to pomůže, kupují močovinu. Po nalití 5 litrů je nádrž plná a palubní počítač tvrdí stále to samé. Za Bělehradem začíná Ruda 2ZA obvolávat známe, co s tím. Rada je jednoduchá, prostě nevypínat motor a modlit se, že to pojede a motor nevypne. Po asi třetím telefonátu z dálnice, cca 100 km za Bělehradem z ničeho nic v autě přestal vyhrávat palubní počítač, který najednou hlásí, že je vše v nejlepším pořádku. Ford transit asi dostal strach z našich hlášek jako Fordem tam, vlakem zpátky. Pak už cesta pokračovala jak po drátku, měli jsme malinko strach z maďarských hranic. Po příjezdu na hranice si nás postavili bokem a říkáme si "a bude problém, jaký měli Palo s Davidem". Jenže Petr 1BOA mluví téměř plynule maďarsky, takže z problému byl cca 2min rozhovor Petra z celníkem a pak tradá domů. Do Sudic jsme přijeli v 5:15 ráno, dáme s Petrem kafe a vykládáme materiál. V 6:00 vyráží směr Praha a asi za 2,5 hodinky píše, že je doma. V tomto okamžiku skončila expedice Z66D.
Poděkování patří našim sponzorům OK1DX, OK1FPG, OK5MM, OK2PDN, KK4OK a KK4OW.